Jdi na obsah Jdi na menu
 


Zkušenost Míšy

24. 5. 2009

 

Zkušenost Míšy Dávám sem jednu malou zkušenost mojí kamarádky, která v současné době žije v zahraničí. Dávám ji sem, protože je to hezká zajímavá zkušenost a navíc ukazuje na to, že každý je důležitý. At naše práce vypadá jakkoli nezajímavě a všedně, je velmi důležitá. A at náš život vypadá jakkoli všedně a nudně, je stejně důležitý jako život presidentů. Takže nakonec žije na této Zemi víc než 6 miliard lidských spasitelů a každý z nich je důležitější než všechna ropa světa.Stačí jen mít odvahu podívat se sám na sebe , na svoji černotu i na svoje světlo. Nezapírat nic z toho, co se v nás skrývá. Nakonec totiž budete sami překvapeni, jak krásnými bytostmi jste.

ObrazekNekdy mam takove vidiny o vecech co se stanou.Vidim treba situace,do kterych mam jit.Jako,ze by bylo dobre do nich jit i kdyz to nebude lehke.Nekdy to muzu odmitnout asi,ale ja do toho vetsinou vlezu i kdyz vim,ze to bude tezke.Ja ti nevim,proc.Proc nejdu tou lehci cestou.
Ja jsem vedela,ze kdyz se odstehuji z Brna do Rosic,ze jdu tou tezzsi cestou.Jenze by asi nebylo tohle vsechno,co je ted.Tyhle zkusenosti a poznatky.Prijde mi,jako by se jednim malym cinem nastartovalo spousta jinych neuveritelnych veci.

Psala jsi,ze lidi kolem tebe braly drogy a ty jsi nemela moc kamaradek a pokud ano tak bylo rychle po tom kamaradstvi.Tak tohle ja moc dobre znam.Nikdy jsem nekourila.A vselijakym nectnostem jsem se celkem vyhybala.Jednu dobu jsem se,ale nechala stahnout a trosku vic si uzivala "radosti'"tohoto sveta.Pekne rychle jsem dostala za usi a nejakou dobu mi trvalo se ze vseho dostat.Neco,jako ty jsi mela tu ochrannou zed,co te nechtela pustit.Me treba celkem chutnalo pivo,ale po tom reiky,se mi tak motavala hlava,ze piju vodu a caje.
Ono teda k tomu reiky.Ja byla uz tak dost citliva predtim.Tak ted jsem precitlivela.Spustilo mi to akorat velkocistici proces,ze jsem malem zhebla.Vubec nevim,proc jsem do toho lezla.Ale jedno vim jiste.Dobre mi tak.Byla to skola jak blazen.Bylo mi umozneno,videt sama sebe,lezlo ze me cernisko a spina,bala jsem se sama sebe.14 dni jsem dokonce i zavidela a to lidem,co byli zdravi.Ted uz chapu,co je zavist.Ja to do te doby nevedela.
Ja jsem se ted zase ocitla v situaci,kterou jsem vubec nechtela.Chtela jsem uklizet,mit klid a ne byt stredem pozornosti cele firmy,kde pracuji hlavne reditele a vedouci.Je mi jako kdyz rozpoutas revoluci nebo povstani a ani nevis jak a proc.
Proste najednou nekdo zacal upozornovat na male pavucinky v rozich kancelari.Smitka prachu na chodbe atd.2 roky se tam utiraly jen stoly,skvrny od kavy.Vyhazovaly kose s papiry a vysavalo.Uz tak toho na 2 hodiny prace,bylo az az.Zachody,kantyna,chodby a dlouhy koridor 10 kancelari.Kazdy den 1 koridor.Ted nekoho napadlo,at delam vsechno super.Coz se neda.
Takze jsem sla za pani,co s tim zacala jako prvni a vysvetlila ji situaci,Ze tedy bude mit utreny prach 1x tydne,ale vyhazene kose pouze 1x tydne a ne 2x jak tomu bylo ted.A to jsou plne po 2 dnech.Byla cela cervena.Totez jsem rekla i tem reditelum a ze za 20 minut jdu utirat ty pavuciny.Museli prerusit praci na urcitou dobu,hledeli na me jak na blazna a zrudli.Oni totiz do te doby asi vubec nevedeli,co vsechno ja tam pro ne delam,mysleli si,ze mam jen a jen ten jejich 1 kancl.Pridali mi tedy pul hodiny navic.Druhy den prisla za mnou vedouci,zjevne potesena tou situaci,protoze ji nikdo neposlouchal,ze je to prace na 5 hodin.Pomahala mi uklizet a obe jsme to delaly 3 hodiny.Coz jsem ji hned vysvetlila,ze 2,5h jsou na nic.Tak o tom budou jednat.Jsem zvedava.Nicmene uz mam chodit uklizet od 18h,kdy tam ti reditele nebudou,abych je nerusila od prace.haha.Chapes to jo?Ted me lidi zastavuji na chodbe,jak se mam a ze je to tezka prace.Nekteri mi dekuji za to co pro ne delam.Me je tam teda nanic,zveda se mi zaludek.Tece mi z nosu krev.Proste na tohle nemam.
Na druhou stranu maji moje uznani v tom,ze byli sice slepi,ale nechali si otevrit oci a hodlaji s tim neco delat.Coz v Cesku jsem vzdycky letela.
Tak to jen tak ze zajimavosti ze zivota.Snad te to moc nenudilo.

 Vůbec mě to nenudilo a moc díky za to, že jsi mojí kamarádkou Míšo.

 

 

****************************************************************

"Jak nas zivot obdarovava.

Pejska jsem si vzdycky prala.Ale moje mama rikavala"'Prosim te pes,akorat Obrazeklouzicky to dela a musis se o to starat'"
Pozdeji mi zase pritel rekl:Pes?Dobry,ale ve velkem meste je pes chudak a taky Dobrman je lepsi k detem od mala.
Mela jsem dite,odstehovali jsme se na mensi mesto,psa jsem stale nemela a uz ho ani tolik nechtela.
  Mladsi pritel byl fajn,byla s nim sranda a jednoho dne zacal s tim,ze by bylo zabavne mit psa.Prochazky jsou s nim zajimavejsi a tak vubec.Nebyla jsem si jista,meli jsme oba dva praci,pri ktere jsme hodne cestovali autem.Ale on uz domluvil navstevu u znameho,co mel stenata vlcaka.No zrovna tenhle typ psa asi neni pro me,rikala jsem si.Nezvladnu ho vencit,je silny,musi mit vycvik.Nicmene jsme o vikendu vyjeli.Jenze byla chumelenice a nase starsi auto nezvladlo vyjet prudsi,zasnezeny kopec.Museli jsme se vratit.
Do tydne nam prestalo auto jezdit a museli jsme se rozhodnout pro auto na leasing.Cekali jsme na schvaleni smlouvy a mezitim si odskocili do restaurace na obed.Vysli jsme ven.Na trave na parkovisti pobihalo male stene,hralo si s papirem a pletlo se nam pod nohy.V dohledu zadny majitel.Pokouseli jsme se ho najit,ptali se lidi.Jedna divka nam rekla,ze uz ma doma takhle 5 psu a ze by si ho jinak vzala.Pejsek byl tak roztomily,ze mi bylo jasne,ze ho tam jen tak nenecham.Vsimla jsem si,ze je po operaci,mel na brisku viditelne stehy.Vyhodil ho nekdo?Utekl?
Pro nove auto jel pejsek s nami.usnul mi v naruci.
Jenze byl problem,co snim.
Zkouseli jsme ho dat nasi babicce,ale ta uz pejska mela.Poradila nam aspon,ze musime na veterinu a ze je to fenka Zlateho retrivra.Dala nam kartac na cesani a misku.
Mamka si pejska vzala aspon na odpoledne,museli jsme jeste parcovat.Tajne jsme doufali,ze si ho necha.chvalila si ho jak je hodny,ale zadneho uz nechce,jeden ji pred casem umrel.
Takze s nami jel domu.Dostal jmeno Bona.V predsini udelala bobek.Asi z toho stresu,kde nakonec zakotvi.
V noci spala u me postele.Vzorny pes.Nikdy nic neroztrhala a potrebu delala pouze venku.Byla porad s nami.Brali jsme ji autem na pracovni cesty.
Bona byla hrave 3 mesicni stene.Sice jsem ji chtela mit pouze v chodbe,ale byla s nami v obyvaku a nakonec i v posteli.Kam si ji pritel 1x vzal a uz tam pravidelne rano lezla.
Kolikrat behala tak rychle,ze mi podrazila nohy a ja jsem spadla do snehu,do blata.
Citila jsem,ze je to darek,poslany mi do cesty,abych nebyla sama.
Rozhodla jsem se odstehovat do zahranici.Prodala jsem vetsinu svych veci,neco rozdala,nechala priteli.To nejcennejsi mi ale zustalo,moje Bona.
Ma ted 7 let a tak jsem se rozhodla doprat ji stenata.Narodila se krasna velka,ale 3 byla uz mrtva.Zustala jen fenka Dona,co ma energie za 4 stenata.Opet zasahl vyssi rad.Diskutovali jsme totiz s mym holandskym pritelem o tom,zda si nejakeho psa nechame.Ja jsem chtela,ale az pozdeji.No a je rozhodnuto.Donu si nechame.Jako jedina prezila a Bona uz mit jine asi nebude.
Jsme obklopeni dvojitou psi laskou.Co vic si prat?Snad jen vetsi byt.hihi."
Díky Míšo!

Andelska zpoved.

Andele me poslali k vam sem,rekli jenom "lasku v srdci mej a pomahej lidem vsem."
Sily mas dost,ty to zvladnes.Ukol to sice lehky neni,ale ty z nesnazi najdes rozuzleni.

Nejprve mi smutno bylo,styskalo se mi,po andelech,co nechali me samotnou tady na zemi.
Castokrat volat je zkousela jsem,televizni kabel jako telefon pouzivala jsem.
Ale potom,zakratko,bylo jasne,ze tenhle telefon ma utrzene sluchatko.
A ze neni s andeli touhle formou spojeni.A ze pouze ve sneni,je mozne s nimi mluveni.
Ach jak rada vecer uleham,premlouvat s e nikym nenecham a tak sladce a dlouho spim.
Rano se casne vzbudit neminim.

Muj zivot,to je cesta,ktera obcas vede blatem,lemovana trnim,pres kameny a cernym lesem.
Vymoly a propasti zdolavat na te ceste musim.
Jit prikladem,jit kupredu,neotacet se,necitit strach a vsechnu bolest odehnat.
Tak tohle casem otupi a obcas se mi to hnusi.
Necitlivi lide,egoisti,co tvrde srdce maji,neznaji soucit a laskou pohrdaji,tak tohle me desi.
Proc mam jim pomahat?
Jsem citliva snad vice,nez jini lide,mrazivou energii nemam rada.
Pretavit v lasku tuhle energii namaha me a boli z toho zada.
A nikdo tohle nevidi,nevedi,ze mam bolest v ramenou,ze tizi moji dusi,
lide co hlucni jsou,ti lide,co stale mluvi,rusi praci moji,ztezuji mi poslani,ktere lehke neni.


Lasku hledam,snad vecnost po ni touzim.Vibraci podobnou te moji,chci citit radost ze sdileni.
Hrejivych pocitu vsak prilis mnoho neni.Lide tohle v sobe objevit jeste neumeji.
Takze cekat mam,dokud andela nepotkam.
Dlouhe roky plynou,andela hledam.
Naznaky tu jsou,verim tomu,co vnimam.
Avsak najit andela na zemi,tak to je dlouhe hledani a souzeni.
Par andelu proslo mym zivotem.Byli krasni,kridla bila avsak tvrda realita casem jim dusi pospinila.
Kridla ztezkla,svesila se a uz nikdy od zeme neodlepila se.Zapomneli letat.
Citim tihu jejich tela,duse boli,z poznani,ze andele jsou zapomneli.
A me take s sebou dolu stahnout chteli.
Proto jsem je opustila.
Zase volne dychat jsem chtela.Nechci zapomenout letat.
Chci byt zase andel bily,odpustit tem,co mi zaprasili muj vzacny sat.
 
Zase letam sama,letam v oblacich.
Jsem volna jako ptak.Neni proc si stezovat.
Nemam chut uz tolik lidem pomahat,za kazdou cenu svou dobrotu jim dat.
Nechci si zase bily sat umazat.
Snad andele z nebes mi prominou,ze mam prosbu jedinou a to poznat andela,
co neni treba mu pomahat.Co nema kridla zlomena a vzletnout se mnou bude chtit k vysinam.
Co neda si zakratko spoutat kridla okovy,sedou barvou nevlidnou a narky me nebudi.
Co nezna nudu a co ma rad si o andelech povidat.

Díky Míšo!

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář