Magie Země

      "Ztratíme-li bohatství, neztratíme nic, ztratíme-li zdraví, o něco přijdeme, ztratíme-li charakter, ztratíme všechno..."

Billy Graham

Mnoho lidí má mylnou představu o tom, jak se takové uzdravení na duchovní úrovni provádí. Věří, že by měli neustále pozitivně myslet, a tím se jim podaří ubránit se negativním myšlenkám. Obávají se, že by jim jejich odmítavé myšlenky mohly uškodit. Možná, že se kdysi ve svém životě ocitnuli v krizi, v níž velmi záporně mysleli a stejně tak i vnímali. Nyní, když se cítí lépe, chtějí se vyhnout všemu negativnímu ze strachu, aby znovu "nesklouzli" do negativního pohledu na svět. Proto všechny takové myšlenky popírají nebo potlačují a soustředí se výhradně na ty pozitivní.

U některých lidí to po nějakou dobu celkem dobře funguje, přestože se jednou tyto zapírané nebo potlačované myšlenky a pocity opět vynoří na povrch, ať už jakýmkoliv způsobem.

Mnoho lidí, kteří s pozitivním myšlením experimentují, se proto ke svému překvapení dožije toho, že i přes veškerou jejich snahu zbavit se negativního přístupu se věci jen zhoršují. Místo aby se osvobodili od negativních myšlenek a pocitů, zaplétají se do nich hlouběji.

Vytěsňováním čehokoliv nikdy nemůže vést k uzdravení. Nejdříve si musíme uvědomit jedno: Uzdravování ducha je prastará záležitost.

Duchovní uzdravování byla vůbec první forma léčby. Později se k této léčbě přírodovědci chovali macešsky, ale v současné době dochází k významnému obratu, a to především zásluhou Josefa Rhineho, který svými přísně vědeckými pokusy dokázal, že představy jedné, velmi vzdálené osoby mohou vést k podráždění v mozku příjemce nebo v něm vyvolat určité informace.

To znamená, že je dnes také už vědecky potvrzena existence duchovní léčby, telepatického přenášení léčivých poselství- i když skutečnosti je naprosto jedno, jestli je vědecky prokazatelná nebo ne.

Znovu si tedy uvědomte, že léčit může jen duch. Každé uzdravení je jen duchovní uzdravení. To ale neznamená pouze pozitivně myslet a přitom nedbat na přírodní zákonitosti. Je také třeba rozeznat skutečnost, která se skrývá za vnějším zdáním. Musíme rozpoznat a vnímat, že všechno je projevem energie.

Co je to vlastně energie? Co znamená energie zcela konkrétně? My všichni jsme tvůrci, ať už jsme si toho vědomi či ne. Ať vědomě či nevědomě si vytváříme všechny životní okolnosti, události, setkání, vztahy i věci, které nás obklopují. Dokážeme to jen proto, že všude je k dispozici jakýsi druh substance, které říkáme energie.

Tato energie je připravena projevit se v libovolné podobě, jakmile ji "tvůrce" zformuje. Forma, kterou dodáme svým myšlenkám, ovlivňuje tuto substanci či podstatu a připustí, aby se zviditelnila. To znamená, že cokoliv, na co tvůrce s jistotou víry myslí, se nějakým způsobem musí projevit.

Slovo substance je složeno ze slova "sub" = "pod"  a "stare"="stát".  Je to tudíž něco, co je podřízeno něčemu jinému. To "jiné" je zcela "jedinečná" síla. Tato substance podléhá také duchovním zákonům. Současná věda začíná objevovat, co duchovní učitelé věděli  už po tisíciletí, že vesmír se ve skutečnosti neskládá z hmoty, ale z energie. Hmota je zhuštěný duch. Také my jsme energie.

Na hlubší úrovni jsme energetické pole, jehož jednotlivé částice komunikují spolu s fotony, světelnými kvanty. Uvnitř našeho těla se s rychlostí světla vymění každou vteřinu na milion poselství. A ten, kdo tato poselství řídí, je naše vědomí, naše JÁ JSEM. Když si uděláte kineziologický test, uvidíte, jak tělo bezprostředně reaguje na jakoukoliv změnu ve vědomí- přesně jako měřící přístroj.

Jinak řečeno, potřebujete jen odvahu a rozhodnout se, jaké duchovní trápení si připustíte. A záleží na tom, jak s tím naložíte. Cokoliv tedy můžete sledovat s odstupem, neutrálně či pozitivně. Volba je na vás. Jen vy se rozhodujete jak s událostmi naložíte. Vždy tedy záleží, jak se k čemu postavíte. I to je důležitý aspekt duchovního léčení.

Léčení na fyzické úrovni je možné jen tehdy, pokud se opět naučíme vnímat své tělo, naslouchat a důvěřovat mu. Poněvadž hmotné tělo poskytuje útočiště našemu duchovnímu, duševnímu a emocionálnímu bytí. Každá léčebná práce, kterou vykonáme na některé ze těchto tří úrovních, se musí odrazit na dobrém zdravotním stavu našeho těla. Integrují se v něm všechny čtyři existenční úrovně a pouze jeho prostřednictvím se mohou projevit. Čím vědomější jsme na ostatních úrovních své existence, tím vitálněji se cítíme v běžném dni.

Protože neradi přebíráme zodpovědnost za náš tělesný stav, jsme v otázkách fyzického zdraví nadměrně závislí na vnějších autoritách. Samozřejmě, že je záhodno poradit se s lékaři nebo jinými školenými odborníky, kdybychom potřebovali lékařskou pomoc. Musí tu však existovat jistá rovnováha mezi cizí pomocí na jedné straně a našim sebevědomím a sebedůvěrou na straně druhé. Neměli bychom lékaře a jiné profesionální zdravotní odborníky považovat za absolutní autoritu, ale pouze za znalce, kteří nám asistují na naší cestě za zdravím.

Jedním z největších zázraků těla je ten, že k nám neustále hovoří. Musíme se jen naučit vnímat jeho poselství. Mohou to být třeba právě bolesti, což jsou již celkem hlasitá poselství. Můžeme však vnímat i mnohem jemnější energie těla. Pro dokonalé uzdravení je potřeba pochopit zázrak, že tělo nezačne mít bolesti na jakémkoliv místě, jakmile se v našem těle objeví nesoulad, ale objeví se na přesně "odpovídajícím" místě, které odpovídá tomuto vědomí, této disharmonii.

Naše tělo nás neupozorňuje pouze na to, kde nejednáme docela správně, ale také nám ukazuje, co je třeba udělat, aby se znovu dostalo do úplné harmonie. A proto nám neustále předává svá poselství.

Nemoc má vždy něco společného i s lidmi, protože ohlašuje určitou disharmonii, nerovnováhu. Proto byste v průběhu svého uzdravování měli léčit i vztahy k druhým lidem a otevřít se jejich pomoci. Nikdy však nedávejte z rukou odpovědnost za své zdraví a uzdravení.